|
|
Mikroekonomické dopady minimální mzdy na vybrané podniky
Lajtkepová, Eva ; Mikulec, Luděk (vedoucí práce)
I když zákonná minimální mzda není kategorií novou (poprvé byla stanovena již v r.1912 ve státě Massachusetts v USA), v České republice se s ustanovením o minimální mzdě poprvé setkáváme až v novele zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, z roku 1990. Konkrétní částka minimální mzdy i podmínky jejího uplatňování potom byly stanoveny usnesením vlády v únoru 1991. Od té doby byla částka minimální mzdy již mnohokrát valorizována (v lednu 2006 byla valorizace minimální mzdy již třináctou změnou). Předkládaná disertační práce se zabývá vybranými dopady minimální mzdy na podniky se zvláštním zřetelem malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců). Pozornost je zaměřena jak na poptávkovou stranu trhu práce (akceptace zákonné výše minimální mzdy podniky), tak na stranu nabídkovou (vliv zákonné výše minimální mzdy na ochotu a motivaci nezaměstnaných nabídnout na trhu práce svoji pracovní sílu). Práce je zaměřena na následující stěžejní oblasti : podrobné zmapování vlivu minimální mzdy na podniky a zaměstnanost v ekonomické teorii a v protikladu teorie k výsledkům empirických výzkumů, identifikaci postavení minimální mzdy ve mzdové distribuci v České republice (sekundární výzkum), akceptaci minimální mzdy malými a středními podniky v Jihomoravském kraji (primární výzkum) a ochotu nezaměstnaných pracovat za částku minimální mzdy (primární výzkum). Nedílnou součástí práce je sestavení pomůcky pro potřeby podniku při náboru a přijímání nových pracovníků - rozhodovacích stromů, které poskytují podniku informace o vnějším trhu práce.
|
|
|
Pros and Cons of Minimum Wage
Krupa, Mikuláš ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Svačina, David (oponent)
1 Abstrakt Práca sa zaoberá vzťahom medzi minimálnou mzdou and trhom práce na prípade 17 členských štátov Európskej únie. Zistili sme, že minimálne mzdy skutočne prispievajú k nižšej miere zamestnanosti medzi mladými zamestnancami. Predovšetkým ohrození zvyšovaniami minimálnej mzdy sú tínedžeri. Táto skutočnosť odpovedá očakávaniam, že to budú práve tie skupiny zamestnancov, ktoré najčastejšie zarábajú minimálnu mzdu, kto budú najväčšmi ovplyvnení. Miera zamestnanosti je lepším indikátorom dôsledkov minimálnej mzdy na trh práce, pretože vplyvy na mieru nezamestnanosti sú menej viditeľné vďaka pôsobeniu viacerých mechanizmov, ktoré ľudia používajú na prispôsobenie sa k novej realite. Kľúčové slová: minimálna mzda, zamestnanosť, trh práce, automatizácia, distribúcia príjmov
|
|
|
Mikroekonomické dopady minimální mzdy na vybrané podniky
Lajtkepová, Eva ; Mikulec, Luděk (vedoucí práce)
I když zákonná minimální mzda není kategorií novou (poprvé byla stanovena již v r.1912 ve státě Massachusetts v USA), v České republice se s ustanovením o minimální mzdě poprvé setkáváme až v novele zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, z roku 1990. Konkrétní částka minimální mzdy i podmínky jejího uplatňování potom byly stanoveny usnesením vlády v únoru 1991. Od té doby byla částka minimální mzdy již mnohokrát valorizována (v lednu 2006 byla valorizace minimální mzdy již třináctou změnou). Předkládaná disertační práce se zabývá vybranými dopady minimální mzdy na podniky se zvláštním zřetelem malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců). Pozornost je zaměřena jak na poptávkovou stranu trhu práce (akceptace zákonné výše minimální mzdy podniky), tak na stranu nabídkovou (vliv zákonné výše minimální mzdy na ochotu a motivaci nezaměstnaných nabídnout na trhu práce svoji pracovní sílu). Práce je zaměřena na následující stěžejní oblasti : podrobné zmapování vlivu minimální mzdy na podniky a zaměstnanost v ekonomické teorii a v protikladu teorie k výsledkům empirických výzkumů, identifikaci postavení minimální mzdy ve mzdové distribuci v České republice (sekundární výzkum), akceptaci minimální mzdy malými a středními podniky v Jihomoravském kraji (primární výzkum) a ochotu nezaměstnaných pracovat za částku minimální mzdy (primární výzkum). Nedílnou součástí práce je sestavení pomůcky pro potřeby podniku při náboru a přijímání nových pracovníků - rozhodovacích stromů, které poskytují podniku informace o vnějším trhu práce.
|
|
|
Analýza mezd a příjmů podle klasifikace zaměstnání
Alexandridisová, Julie ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Práce je založena na analýze vývoje mezd v České republice podle klasifikace zaměstnání v letech 2003--2011. Hlavním cílem této práce je zkoumání diferenciace hrubých měsíčních nominálních mezd zaměstnanců v jednotlivých hlavních třídách zaměstnání podle klasifikace CZ-ISCO. Dílčím úkolem je modelování mzdových rozdělení pomocí modelu tříparametrického logaritmicko-normálního rozdělení a pozorování zajímavostí a výchylek ve sledovaných letech. Parametry modelu jsou odhadnuty kvantilovou metodou odhadu parametrů. Podkladem pro tyto analýzy jsou data získaná z podnikového výkaznictví Českého statistického úřadu a strukturální statistiky Informačního systému o průměrném výdělku.
|
|
|
Využití kvantilových funkcí při kostrukci pravděpodobnostních modelů mzdových rozdělení
Pavelka, Roman ; Kahounová, Jana (vedoucí práce) ; Vrabec, Michal (oponent) ; Pacáková, Viera (oponent)
V průběhu let 1995 až 2008 byla statistickým šetřením "Informační systém o průměrném výdělku" pod odbornou gescí Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR získávána mzdová a personální data za jednotlivé zaměstnance České republiky. Díky faktu, že se v uvedeném šetření shromažďují mzdová a personální data za konkrétní zaměstnané osoby, lze získat mzdovou distribuci; tedy to, jak jsou mzdy mezi zaměstnanci rozprostřeny. Hodnoty, kterých může mzda v rámci celého mzdového intervalu nabývat, nejsou dané deterministicky, nýbrž jsou výsledkem působení mnoha náhodných vlivů. Mzdu je tedy nutné považovat za náhodnou veličinu s hustotou pravděpodobnosti. Rozložení mezd rozprostřených v rámci celého trhu práce popisuje mzdové rozdělení. I když je zastoupení vysokopříjmové kategorie zaměstnanců výrazně malé, svými výdělky zřetelně ovlivňuje statisticky vykazovanou průměrnou výdělkovou úroveň a zejména variabilitu celého souboru. Soubory zaměstnaneckých mezd se tak vyznačují průměrnou mzdou převyšující mzdy hlavní masy zaměstnanců a vysokou variabilitou způsobenou velkou heterogenitou mezd. Obecně je mzdové rozdělení odhadováno parametrickými nebo neparametrickými modely. Klasický přístup k modelování rozdělení mezd v současných heterogenních podmínkách neumožňuje dobře modelovat celé tvary empirických rozdělení pomocí vybrané distribuční funkce nebo hustoty. Toto vyústilo do myšlenky uplatnit při modelování mzdového rozdělení kvantilový přístup, tj. modelovat rozdělení mezd vhodným inverzním tvarem distribuční funkce. Pravděpodobnostní modelování pomocí kvantilových funkcí umožňuje lépe charakterizovat mzdové rozdělení, které se vyznačuje velkou asymetrií a mzdovou heterogenitou. Pomocí inverzních distribučních funkcí může být pravděpodobnostní model mzdového rozdělení vyjádřen i jako směs mzdových rozdělení. Každé dílčí rozdělení tohoto smíšeného modelu odpovídá skupině zaměstnanců vyznačující se větší homogenitou mezd. Jednotlivé homogenní podsoubory zaměstnanců se liší v parametrech příslušné komponentní hustoty a podílem této hustoty na rozdělení mezd celého souboru.
|
host ::
RSS.